Karlova Studánka – lázně i pro zdravé

Karlova Studánka jsou moderní a ojedinělé přebudované lázně uprostřed krásné jesenické přírody. První zmínky o léčivých pramenech jsou z počátku 18.století. Lázně založil nejmladší syn Marie Terezie Maxmilián II. - František v r.1780. Pod lékařským dohledem je lázeňská léčba řízena od roku 1785. Dnešní název Karlova Studánka lázně získaly v roce 1803 po nejslavnějším habsburském vojevůdci Karlovi, který jako první evropský válečník porazil Napoleona u Aspern v roce 1809.

Tradice i klimatická měření o Karlově Studánce dokládají, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. Jak by ne, když leží v panenské přírodě na východní straně nejvyšší hory Jeseníků Pradědu, v údolí horské říčky Bílé Opavy. Tato horská bystřina, čeřící se ve vodopádech a okolní široké komplexy lesů, naplňují čistý vzduch zdejší přírody (vzdálený od zdrojů znečišťování ovzduší) kyslíkem a zápornými ionty.

Pro svoji jedinečnou polohu a léčivé klima je Karlova Studánka ideálním místem pro léčbu pacientů s onemocněním dýchacích cest. Ideální je pobyt zejména pro osoby s chronickými záněty hrdla, dutin, hlasivek, nosu, průdušek, plic a u nemocných s průduškovým astmatem. Lázeňské místo je vhodné i pro léčení nemocí onkologických (po ukončení základní léčby), pro léčbu vysokého krevního tlaku a onemocnění cév. Souběžně se léčí i doprovodné pohybové nemoci - kloubní a páteřní potíže.

K přírodním léčivým zdrojům patří minerální voda (pramen Petr a pramen Vladimír) a přírodní oxid uhličitý získávaný z hloubky 127 m. Přírodní minerální voda má vysoký obsah kyseliny uhličité a metakřemičité. Slouží k přípravě uhličitých koupelí i rašelinových zábalů, dále k inhalaci a k pití. Ojedinělé je čisté léčivé klima.

Uhličité koupele jsou podávány ve dvouplášťových účelových vanách z kvalitní nerez oceli. Do van se napouští studená minerální voda s vysokou koncentrací oxidu uhličitého. Minerálka je ohřívána párou přímo až ve vanách. Tento postup zaručuje maximální účinnost koupele, kdy se z přírodní minerální vody prudkým ohřevem uvolňuje oxid uhličitý, který takto uvolněný léčebně působí v průběhu vanové uhličité koupele. Teplota koupele je 34–35°C. Vstřebávání oxidu uhličitého a jeho účinek způsobuje roztažení cév v kůži a podkoží, což je vnímáno jako pocit tepla. Koupel je velmi příjemná. Ovlivňuje cévní oběh, působí relaxačně a sedativně. Působí rovněž na kožní receptory, snižuje svědivý reflex a čití bolesti. Dochází při ní k poklesu krevního tlaku, snížení pulzové frekvence a k ulehčení práce srdce, které není zatěžováno teplotně. Vstřebaný oxid uhličitý podporuje činnost dechového centra v mozku.

redakce (s využitím oficiálních informačních materiálů).