Příprava na radostné a nebolestivé stáří

Nejčastěji si lidé vybírají dovolenou v létě. A mají si z čeho vybírat. Proč si ale pro změnu nezvolit pobyt v lázních? O přednostech lázeňského pobytu hovoří doc. MUDr. Dobroslava Jandová, přednostkou Kliniky rehabilitačního lékařství 3. LF UK v Praze, v rozhovoru pro „Lázeňský časopis“ Anenských slatiných lázní – Lázní Bělohrad.

Jaký efekt má podle vás lázeňský proces pro zdravého člověka?
Má velký význam pro udržení, upevnění zdraví, zvýšení kondice, zvýšení nespecifické odolnosti na stresory fyzikální (např. na vlivy meteorologické, adaptace na chlad), chemické (chemikálie ve vzduchu, ve vodách, v jídle…), biologické a sociální. Aby biologické pochody v lidském těle splnily svůj autoregulační ozdravný smysl, musíme mu dát čas a příležitost. Komplexní lázeňská léčba zaručuje to, že má potřebný klid na léčení. Přírodní léčivé zdroje, tj. lázeňské procedury náhle vstoupí do různých pochodů v těle, dávají mu různé impulzy a mění funkci orgánů a jejich projekce v nervovém systému. Z velké části jsou to tepelné procedury, které dodávají organizmu energii, uvolňují stažené svaly, povolují zkrácené svaly, tvoří pojivo v těle vláčnějším, pružným a přitom odolným na tlak.

Co způsobuje léčivá voda?
Důležitá je skladba přírodních léčivých vod (PMV), kdy se stopové prvky a jiné účinné látky velmi snadno vstřebávají přes kůži, např. pH slatiny je naprosto odlišné od pH pitné vody. Vstřebaný jód a síra z PMV nebo ze slatiny působí ozdravně na pevnost, hladkost a přitom pružnost pojivových tkání. Mnohé podněty jsou pro organizmus zcela nové a ten musí zaktivizovat samouzdravující regenerační síly, aby se s těmito impulzy vyrovnal. A na to tělo potřebuje čas, nutný ke zpracování impulzů, musí se naučit na ně reagovat a také si vše zafixovat pro následující období. Je fyziologickou přirozeností či fyziologicko-biologickým přírodním zákonem pro člověka, že k přijetí nových reflexů je potřeba právě 21 a více dnů.

Pro většinu rodin s dětmi i dospělých osob jsou ale tři týdny dlouhá doba?
Týden je pro získání větší odolnosti a kondice velmi krátký čas. Neuplatňuje se vůbec mechanizmus adaptace, aklimatizace a už vůbec ne habituace nově nabytých reflexů. Tři dny tzv. léčení v lázních, jak to někteří manažeři dělají, je nevhodný způsob „ochutnávky“ lázeňských procedur a absolutní degradací účinků přírodních léčivých zdrojů. U zdravých osob bych se přimluvila za nejkratší možnou dobu dvou týdnů.

Pro koho je lázeňský pobyt s proce durami nejvhodnější?
Lázeňská léčba je vhodná zejména pro všechny osoby s jednostrannou námahou pohybového aparátu nebo jinou jednostrannou monotónní fyzickou či psychickou zátěží. Je samozřejmé, že mnoho rodin v létě raději navštíví atraktivní místa v tuzemsku nebo pojede k moři, kde „ochutnají“ vlivy přímořského klimatu a tzv. talasoterapie. Hrozí však, že si množstvím zakoupených procedur rozhodí celý stávající pohybový stereotyp a rozhodně si nestačí přebudovat navyklý starý „poruchový“ stereotyp. Jejich stávající kondice se zákonitě rapidně zhorší díky přirozeným projevům aklimatizace. Všeobecně se ví, že třetí den na horách nebo u moře dochází nejvíce k úrazům (zvláště u dětí). Odtud je už malý krok k výroku, že lázně nepomáhají a že se člověk po nich může dokonce cítit hůře.

Lze tedy užívat lázně jako prevenci, jako předcházení problémům?
Považuji za samozřejmé, že chceme dbát o své zdraví. Pokud chce mít člověk spokojené a nebolestivé stáří a chce být dlouho pohyblivý. Buďme upřímní, málokdo cvičí každý den ráno a každý den večer alespoň 20 minut. Ráno, aby povzbudil organismus, aby probudil činnost srdce, vegetativní a imunitní systém. A večer proto, aby přeladil organizmus a „vypláchl“ si starosti, nechal odplynout všechny stresy daného dne, protože se soustředí jen a jen na cvičení a na pravidelné rytmické dýchání. Přitom se vyplavují v mozku a jinde v těle tzv. endorfiny určené k tomu, aby snižovaly bolesti, a s dalšími blahodárnými účinky. K tomu patří dodržování pitného i dietního režimu. Každý dospělý v produktivním věku by se měl alespoň jednou ročně dostat do prostředí, kde je o něj pečováno, kde se učí cvičit, má pravidelnou životosprávu, pravidelný příjem tekutin. Uvolnění zkrácených šlach a svalů způsobí zvýšení pohyblivosti kloubů a páteře – a to je vlastně prevencí do budoucna, příprava na radostné pohyblivé a nebolestivé stáří.

Nemáte pocit, že mluvit o lázních a jezdit do lázní se v poslední době stalo trochu módní záležitostí?
Kéž by se pobyty v lázních jako prevence onemocnění staly módou! To by bylo dobře. Dříve se využívaly některé lázně výlučně k rekreačně-rekondičním účelům (organizoval to zpravidla odborový svaz pracovníků). Za první republiky a dříve jezdili do lázní pravidelně učitelé, vědci, učenci, literáti, hudební skladatelé, básníci, kde se nejen léčili fyzicky. Ale potkávali se, navzájem se inspirovali. I tato složka lázeňského života měla obrovský společenský význam. K ozdravění organizmu sloužily nejen koupele a bazény, ale používala se i vnitřní balneoterapie. U klientů docházelo k tzv. detoxikacím, protože když někdo žije dlouhodobě bohémským životem, je potřeba jednou za čas trochu poopravit funkci gastrointestinálního systému, přes který může dojít k ozdravění celého těla.

Jak to vidíte dnes?
V současné době se nahrazuje systém komplexního léčení tím, že klient si zakoupí pár koupelí nebo podobných vodních procedur, aplikuje v příhodných lázních minerálních vod či výplachy pro očistu střeva. Je chybou, že očista zažívacího systému se neděje za přítomnosti odborníka. Většinou se to řeší tím, že ve městech vznikají komerční pracoviště, kde se provádějí střevní výplachy (hydrocolon). Chce-li ale člověk ozdravět, pobyty v lázních v době dovolené by se měly stát módou, protože přírodní léčivé zdroje nám nabízejí to, co běžně v životě nepotkáváme a co nejde nahradit žádnou tabletou, antibiotikem nebo po domácku prováděnou koupelí s pěti deky údajné rašeliny. Navíc jsou lázně přísně kontrolovány a zpravidla se nacházejí v klimaticky výhodném prostředí, takže na nás nepůsobí tolik elektromagnetický ani chemický smog jako ve větších městech.

Petr Trojan
Foto: autor a archiv
„Lázeňský časopis“ Anenských slatiných lázní – Lázní Bělohrad

Doc. MUDr. Dobroslava Jandová
doktor honoris causa ČLS JEP, neurolog a rehabilitační lékař s 33letou praxí v lázeňství, v léčbě nemocných komplexním přístupem používá reflexoterapii a akupunkturu, v současné době je přednosta Kliniky rehabilitačního lékařství 3. LF UK Ruská 87, 100 34 Praha.