„Vivat Carlsbad“

Neodmyslitelnou součástí výbavy každého tradičního lázeňského hosta jsou zvláštní pohárky, určené k pití léčebné karlovarské vody. Karlovarské lázeňské pohárky se nám zachovaly jako historický doklad spjatý s vývojem lázeňství. Dnes je samozřejmostí, že jsou vyráběny z porcelánu. Nebylo tomu tak vždy…

Pohárky 18. století byly většinou kameninové, pravidelného vejčitého tvaru se zvoncově vyklopeným okrajem a bílou nebo šedobílou glazurou. Některé z nich měly cínové víko. Dekor se nevyskytoval, ale objevuje se prostý nápis „Vivat Carlsbad“ nebo pouze „Karlsbad“. Porcelán, jako současná nejhygieničtější a nejestetičtější užitková hmota, vytlačil již na počátku 19. století těžkopádnou kameninu a cín, později i sklo. Lázeňské sklenice byly umělecky zdobeny karlovarskými rytci skla. Sklenice byly často zhotovovány na speciální objednávku lázeňského hosta, který ve zdobení uplatňoval svá osobní přání. Proto se vyskytuje často vyryté jméno, erb nebo i portrét lázeňského hosta. Porcelánové pohárky byly většinou dekorovány karlovarskými malíři porcelánu.

Zpočátku byly pohárky vyráběny ve známé vídeňské továrně na porcelán a dekorovány v duchu oblíbených dárkových pohárků. Ve 20. letech 19. století pochopily karlovarské porcelánky značnou odbytovou možnost tohoto zboží a začaly vyrábět pohárky obdobné, ale ještě dokonaleji dekorované. Vídeňská továrna nestačila s ohledem na přepravní náklady konkurovat porcelánkám karlovarským, které tak ovládly celý trh.

Pro porcelánové pohárky je po dobu téměř sta let charakteristický jejich zvonový tvar, převážně s velmi krásným, občas i plastickým dekorem. Námětem ruční malby jsou většinou veduty Karlových Varů, alegorie zdraví a malby květin. Část pohárků je opatřena prostým nápisem. Od roku 1840 se občas na pohárcích objevuje i rok lázeňské sezóny, což je od roku 1860 do roku 1940 téměř pravidlem.

V letech 1870 až 1880 dochází ke tvarové změně lázeňských pohárků. Zvonovité otevřené se vyrovnává, čímž přechodně vzniká téměř bizarní tvar, který se po roce 1880 mění v kónický. Ten se udržel přibližně do roku 1920.

Následující léta přinášejí větší tvarovou rozmanitost. Jsou vyráběny různé formy soudkového tvaru, ale především pohárky ploché, u kterých se ouško přeměňuje v násosku ke snadnějšímu pití minerální vody. Tato forma pohárků v různých tvarových obměnách zůstává zachována až do současnosti. Porcelánové lázeňské pohárky z let 1945 až 1985 mají často mimo běžných dekorů motivy vědecké, kulturní nebo jiné společenské události v Karlových Varech.

Koncem 19. století se znovu objevily i pohárky skleněné, které se těšily větší oblibě, zejména ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Po roce 1945 se jejich výroba již neobnovila.

Jaroslav Dolina ml.