Lázně Kynžvart

13. 5. 2008

V západočeském lázeňském trojúhelníku se rozprostírá na jihozápadním úpatí svahů Slavkovského lesa, 8 km severozápadně od Mariánských Lázní, malé městečko Lázně Kynžvart. Díky výhodné poloze a hlavně příznivým klimatickým podmínkám – pozitivně působící nadmořské výšce okolo 730 m, vysoké a stálé vlhkosti vzduchu, vysokému oslunění nad hranicí přízemních mlh a samozřejmě zdejším minerálním pramenům – zde byly již v roce 1822 rodem Metternichů zřízeny lázně.

Dnes je zde již více než padesát let dětská lázeňská léčebna pro děti od 2 do 15 let. Léčí se zde především onemocnění dýchacích cest a také některá kožní onemocnění. Ze země vyvěrá několik pramenů, z nichž nejznámější jsou léčivé kyselky Richard, Viktor a Helena, pojmenované podle příslušníků rodiny Metternichů. V dnešní době je pro léčebné úspěchy také důležitá poměrně veliká vzdálenost od větších průmyslových oblastí. U dětí předškolního věku se v některých případech poskytuje léčba v doprovodu rodiče. Naskýtá se tudíž i příležitost pro celou rodinu strávit pobyt v příjemném prostředí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Již ve 13. století byl nad dnešním městečkem postaven v nadmořské výšce 830 m hrad, dříve zvaný Königswart – Králova stráž, jeden z nejvýše položených hradů v království. Zničen byl ke konci třicetileté války. Ke zřícenině hradu vede z města po necelém kilometru chůze po příkrých svazích žlutě značená turistická stezka. Z původní osady pod hradem vzniká ve 13.a 14. století městečko. Kynžvartské panství bylo po bitvě na Bílé hoře předchozím majitelům zkonfiskováno a přešlo roku 1623 do vlastnictví rodu Metternichů. Původní renesanční zámek poblíž městečka přestavěli Metternichové na barokní zámek, který v letech 1833 – 1839 nechal tehdejší kancléř kníže W.L.C.N.A. Metternich přestavět v empírovém stylu do současné podoby a to jako své reprezentační letní sídlo.

Zámek Kynžvart je navštěvován především turisty, jak tuzemskými tak v hojné míře i zahraničními. Také každý návštěvník či pacient lázní neopomene tuto památku s mnoha vzácnými a zajímavými exponáty navštívit. Zámek je vzdálen od obce necelé 2 km a vede k němu silnice nebo zeleně značená turistická cesta. V okolí zámku, v přilehlém parku, stojí také bývalé hospodářské budovy. Po zámku vás provede místní průvodce, prohlídka obsáhlé expozice trvá asi hodinu. Lze zde obdivovat bohatství uměleckých sbírek, sbírky mincí, medailí, porcelánu, zbraní a zejména kancléřovu zámeckou knihovnu s více než 35 000 svazky a také kabinet kuriozit. V blízkosti zámku se také nachází záchranná stanice pro zraněné ptactvo.

V souvislosti s přestavbou barokního zámku na empírový vznikal v přírodním krajinářském stylu i park, který dnes patří se svými 300 ha k největším přírodně krajinářským kompozicím u nás. Vstoupíme-li na čestný dvůr a půjdeme dále průchodem, octneme se u jednoho z výchozích míst pro procházku zámeckým parkem, kterým vede několik vycházkových cest. Pro orientaci v parku poslouží plánek areálu, umístěný na parkovišti před vstupem do zámku. Zahradní architektura doplněná několika rybníky zdůrazňuje romantiku míst. Bohužel park i řada drobných architektonických památek v areálu teprve čeká na svoji obnovu.

Vydáme se vlevo kolem litinové sochy Diany (Artemis) a dále cestičkami k zajímavostem, uvedeným v plánku. Jsou to lví pramen, kaskáda pod kamenným mostem, stará kovárna, vyhlídkový altánek, lesní kaple sv. Kříže na Májové hoře, bývalá čajovna (Dianin chrámek) a zámecký pivovar. Dále jdeme kolem mlýnského rybníka s ostrůvkem ke starému mlýnu a obelisku – monumentu císaře Františka. Zpět k zámku se vydáme po druhé straně rybníka. Zámecký park však nabízí k zhlédnutí řadu dalších přírodních zajímavostí, především jsou to vzácné cizokrajné dřeviny. Obvodové cesty umožňují dlouhé procházky rozlehlým parkem.

Pacienti, ale i návštěvníci města, kteří mají více času, mohou při procházce věnovat pozornost zajímavým architektonickým a sochařským pamětihodnostem. Dominantu města tvoří objekty Dětské lázeňské léčebny (DLL). Jsou to Nový lázeňský dům – dnes LD Orlík, postavený v neogotickém slohu v roce 1863 a dalších osm domů, které slouží lázeňskému provozu a ubytování pacientů a jejich doprovodu. V areálu DLL se nachází nedávno otevřené rehabilitační centrum s bazénem, které může využívat též veřejnost. Za zmínku stojí technologie čištění vody ozonizací, voda není chlorována. Celý areál DLL se nachází v lesnatém prostředí s krásně upravenými parky s drobnou lázeňskou architekturou.

Jednou z nejcennějších budov ve městě je barokní dům č.p. 19 z roku 1770, který je kulturní nemovitou památkou a od roku 1975 je zapsán ve státní památkové péči. Je postaven na bývalém židovském ghettu ze 13. století. Ve sklepích se nachází středověká rituální očistná lázeň „mikve“. Na náměstí stojí mariánský sloup z roku 1709. Nad náměstím stojí původně gotický kostel sv. Markéty ze 13. století, který byl v 19. století, po několika požárech, zcela přestaven do současné podoby. Poblíž kostela je socha Krista z roku 1710, tzv. symbol mučednictví, nedaleko se nachází socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1756. O padesát let starší socha téhož světce stojí poblíž silnice k zámku, na můstku přes potok je socha sv. Vavřince z roku 1709.

Minerální prameny

Kromě klimatických podmínek patří k přírodním léčivým zdrojům lázmí právě minerální prameny. Jsou součástí zřídelní soustavy kyselek uvnitř široké mariánskolázeňské zřídelní oblasti, avšak společný mají pouze hlubinný zdroj oxidu uhličitého. První písemné zmínky o pramenech pocházejí již z roku 1454, ale jímány byly až od roku 1822 z popudu tehdejšího majitele – rakouského státního kancléře Metternicha. Z dostupných informací vyplývá, že bylo v té době zkoumáno 22 pramenů kyselek v oblasti kolem Lázní Kynžvartu, z toho 9 pramenů na svahu nad městem (dnešní lázeňský areál). V současné době se jímají pouze 4 prameny.

• Pramen Richard
Velice známá léčivá minerální voda, čirá, příjemně osvěžující chuti. Vývěr je zachycen 9,3 m hlubokou studnou. Teplota vody je 8,8°C. Jedná se o přírodní prostou kyselku hydrogenuhličitano-sírano-vápenohořečnatého typu silně hypotonickou. Pramen je využit při výtoku do pitného pavilónku a je usměrněn automatem, který je spouštěn čipovou kartou nebo mincí. K tomuto opatření se přistoupilo koncem roku 1994 vzhledem ke zneužívání pramene pro podnikatelské účely.

• Pramen Helena a Viktor
Oba léčivé prameny jsou přírodní prosté železnaté kyselky hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, hypotonické. Během delšího skladování se usazuje na dně lahví rezavý sediment. Oba prameny vyúsťují v pitném pavilónku.

• Pramen Marie
Jímání je provedeno pouze do studny na pozemku pod Lázeňským domem Šárka.

Bruno Fischer, redakce