Proč nejezdí mladí lidé do lázní?

Podíváme-li se na průměrný věk současných karlovarských lázeňských hostů, musíme konstatovat, že je vysoký. Lázně vyhledávají ve značné míře němečtí a čeští důchodci. Věkový průměr snižuje ruská a arabská klientela. V nepřehlédnutelné míře přijíždějí upravovat svou nadváhu mladí Arabové a není výjimkou, že arabského pacienta doprovází do lázní celá rodina včetně nemluvňat…

V minulých stoletích jezdily do lázní běžně celé rodiny nebo si maminka brala s sebou svého školou povinného synka. Např. Prof. Sioma Kogan z USA začal jezdit do lázní s maminkou jako pětiletý a v dospělosti přijížděl preventivně do svých 95 let. Ulriku von Levetzow potkal Goethe na Staré louce poprvé jako čtyřletou. S celou rodinou přijížděl i císař Karel VI. ad. Nebylo tajemstvím, že maminky vozily své dospívající dcerky, aby jim v lázních vyhlédly bohaté ženichy. Konkrétní příklad známe z Františkových Lázní, kde tety budoucího císaře Karla I. Habsburského a Zity Parmské domluvily „náhodné“ setkání obou mladých lidí při pití pramenů.

V dobách, o nichž se zmiňujeme, neexistovaly cestovní kanceláře ani nabídkové katalogy a prospekty, natož internetové stránky, obsahující všechny potřebné informace o lázních. Do lázní přicházeli hosté většinou na základě rodinné tradice, na doporučení svých známých nebo lékařů, kteří měli přehled a přáli si pacientovi pomoci.

Ale vraťme se k příčinám absence mladších Němců a Rakušanů v českých lázních. Podívejme se na problém očima lékaře. MUDr. Jaroslav Dolina: „Do 40 let si člověk své zdraví jen ničí. Většinou se rád a dosytosti nají, napije, zakouří si a moc se nepohybuje. Sport pěstuje jen nárazově, vycházky v lesích jsou mu cizí. Většinou se věnuje své kariéře. Po čtyřicítce se mnohdy začne ozývat žaludek, žlučník, slinivka, ledviny nebo artróza a obtíže se začnou formovat do chronických stavů. A pokud není náš člověk zaskočen záchvatem, který se řeší chirurgickým zákrokem a pobytem v nemocnici, trvá dost dlouhý čas, než se odhodlá vyhledat lékaře. Většinou dostane tablety, když nezaberou nebo způsobují alergie, dostane jiné. Medikamentózní léčba je nesložitá, pohodlná a věrohodná. Ale mnohdy nepomáhá, nemoc běží dál a mění se do chronicity. Člověk naříká, stává se nervózním, nespokojeným, vypráví svůj příběh přátelům a známým až konečně „kápne“ na toho pravého, který se zeptá: „V lázních už jsi byl?“ a nasadí tak milému nemocnému brouka do hlavy. Ale je mu líto dovolené, ale nakonec jde k lékaři a žádá o návrh na lázeňskou léčbu. Praktičtí lékaři nebývají velcí přátelé úřadování a vyplňování žádosti o lázeňskou léčbu přece jen ukousne dost času z ordinační doby. Pacienta je třeba také poslat na celou řadu vyšetření, která je třeba vyhodnocovat. Málo platné, tablety jsou přece jen nejjednodušší. Lékař předepíše rehabilitaci, masáže, další fyzioterapii, ovšem vždy v časově omezeném rozsahu, takže nedochází ke změně pacientova životního stylu. A právě o úpravu způsobu života se snaží lázeňský lékař během pacientova pobytu v lázních. V proudu tří až čtyř týdnů nastolený jiný způsob života a nové návyky může pacient přijmout za své.“

A jsme u dalšího důležitého momentu: délka pobytu v lázních. Až do 20. stol. bývalo zvykem, že hosté přijížděli do lázní běžně na 6 – 8 týdnů, někdy i déle. Vzpomeňme na Goetha, kterému po dvouměsíčním pobytu karlovarská léčba až zázračně pomáhala, a proto se k pramenům pokorně vracel. V druhé polovině 20. století byla doba potřebná k léčení upravena v Karlových Varech na tři týdny, ale třeba v Jáchymově nebo Františkových Lázních na 28 dní. Týdenní nebo 14 denní tzv. „balíčky“, které v současné době nabízí wellness, je záležitostí odpočinkovou, revitalizační, nikoliv léčebnou. Uděláte-li si čas jen na týdenní lázeňský pobyt, nestěžujte si, prosím, že vám Karlovy Vary nepomohly! Karlovarská lázeňská léčba vyžaduje nejméně 21 dní, má-li se kladně projevit na vašem zdravotním stavu.

A jsme u další překážky: mladším lidem většinou zaměstnavatel nedá třítýdenní dovolenou v celku. V USA činí dovolená jen 14 dní. A pokud zaměstnanec uvede jako důvod žádosti lázeňský pobyt, může zaměstnavatel uvážit, zda chce „nemocného“ člověka nadále zaměstnávat.

A je tu ještě jiný důvod: mladší člověk většinou preferuje o dovolené pobyt s přáteli u moře, na horách nebo na chatě před klidným pobytem v lázních, které nabízejí bohatší společenský život, kulturní a sportovní výběr a procházky lázeňskými lesy, jejichž působnost na zdravotní stav mnozí pacienti nedoceňují.

Jak tedy přilákat mladého člověka do lázní? MUDr. Jaroslav Dolina: „To je problém, kterým se zabývají řadu let mnohem moudřejší hlavy a zatím nic účinného nevymyslely. Připomeňme moudrost našich předků: Zachytí-li se jakákoliv anomálie na zdravotním stavu člověka včas a učiní-li se vhodné, účinné kroky, mezi něž bezesporu patří i léčba přírodními zdroji v lázních, lze předpokládat, že nemoc nezpůsobí pacientovi takové obtíže jako když se jí ponechá volné pole působnosti. A nezapomínejme na skvělé účinky prevence!“

Eva Hanyková, MUDr. Jaroslav Dolina